Moderní technologie nás obklopují doslova na každém rohu. Většina z nich nám přitom pomáhá k tomu, abychom měli mnohem pohodlnější a jednodušší život. U některých z nich si ale nemusíme být zdaleka jistí, že tomu tak bude. Příkladem je chatbot.
Revoluční projekt ChatGPT nám totiž představuje chatbot na vrcholu svých technologických možností současnosti. A pro spoustu lidí se tak ukazují nejen obavy z jeho funkce a přítomnosti, ale také otázka, zdali je vůbec přítomnost takové technologie správným krokem.
Obavy, že nám chatbot přeroste přes hlavu
Prvně bychom si měli ujasnit, jak takový chatbot vlastně funguje. Jeho základní funkcí je takzvaný crawler. To znamená, že prochází internet kdykoliv se jej na něco zeptáme. Podle relevance na to najde ideální odpověď a následně nám ji zformuje a předá. Tato funkce není ničím novým a je užívána už dlouho.
Podobní crawleři například nabízejí personalizované reklamy, nebo obsah na stránkách. Jenže ChatGPT došlo opravdu mnohem dál. Na jedné straně sice cituje internet, ale na druhé straně dokáže fakta až neskutečně přirozeně předat, jako kdyby nám je vyprávěl další člověk.
Tajemství samoučících neuronových sítí
Tím důvodem, proč je to vůbec možné, je existence neuronových sítí na pozadí toho všeho. Představme si totiž, že v rámci připojení k internetu chatbot najde odpověď. Jenže nám ji musí podat tak, abychom s ní byli spokojení.
Zde nastupuje neuronová síť, která ji zpracuje a dá nám odpověď. Pokud se nám odpověď líbila, tak si ji zapamatuje jako úspěšný pokus. Pokud ale ne, tak buď prochází internet po hledání lepší odpovědi, nebo nám zkusí formulaci poskytnout jinak. Vždy se přitom mění nastavení neuronové sítě, až se tréninkem zdokonalí na úroveň, kdy je výstup uspokojivý pro zákazníka.
