IP adresa je velice zásadním druhem adresy, který nám umožňuje spojovat jednotlivá zařízení do počítačových sítí a sítě potom do složitých struktur, jakou může být například sám internet. Přitom je právě IP adresa naprosto zásadním činitelem, který toto umožňuje.
I přes její poměrně jednoduchou definici ale najdeme celou řadu variant, se kterými se můžeme v případě IP adresy zkrátka a jednoduše setkat. A dnes se podíváme na to, jaké druhy může IP adresa vlastně mít.
Soukromá IP adresa
Jedná se o tu nejvíce používanou IP adresu. Soukromá znamená, že se jedná o adresu schovanou uvnitř nějaké sítě. Může jít o firemní síť, internet na doma, nebo intranet a mnohé další. Hlavní věcí je, že je tato adresa uchována uvnitř sítě a zvenčí není nijak přístupná přes její vypsání. Typicky se jedná o adresy jako je například 192.168.1.0, které používají domácnosti a firmy po celém světě.
Jak funguje veřejná IP adresa?
Vedle toho veřejná IP adresa je pravý opak. U ní nám naopak jde, aby bylo možné z jiných sítí, typicky přes připojení k internetu, komunikovat se sítí, a především sdílet data. Veřejná IP adresa podléhá celé řadě potřeb. V první řadě ji musíte přes registrátora obdržet a následně ji pravidelnými platbami uchovávat. Příkladem je například 77.75.77.222, což je adresa serveru seznam.cz.
IPv4 versus IPv6
IP adresa se skládá buď ze čtveřice, nebo šestice údajů. Pro domácí internet a internet ve firmách se používá IPv4, která obsahuje čtyři dekadické záznamy mezi hodnotami 0 až 255. Jenže neustále se šířící internetové připojení požadovalo větší rozsah, než mohla IPv4 nabídnout.
A tak už se dlouhou dobu v nejvyšších vrstvách internetu používá IPv6. Nabízí ohromné množství adres, ale je nezapamatovatelná. Je totiž složena z šestice hexadecimálních hodnot. Příkladem může být IPv6 server archive.org o znění 2001:db8:85a3:8d3:1319:8a2e:370:7344.